Psal se 17. listopad 2006. V kalendáři zaznamenán jako státní svátek, v Čechách pod Kosířem se konala výjimečná událost, která takto výjimečnému dnu přísluší. Tehdy v jednom z historických kočárů přijel v doprovodu Václava Obra kněz P. Janusz Lomzik, aby posvětil základní kámen budoucího muzea historických kočárů. To je dnes unikátem nejen v měřítku České republiky, ale jako rovnocenný partner se postavilo po bok slavných muzeí po celé Evropě. A plným právem.
O necelý rok později na místě stejném, jen o pár kroků dál. Psal se 11. listopad 2007. Už pod zastřešenou hrubou stavbou budoucího muzea kněz P. Jan Mach světí nově restaurovaný smuteční kočár, který později muzeum proslavil. Konečně – jako jeden z mnoha. Tento smuteční vůz byl také tím prvním, co pozvaní hosté a veřejnost na jinak pusté ploše muzea mohli vidět. Pro mnohé to byl malý zázrak, ale také uvědomění si dlouhé cesty, která ještě vede k cíli.
Psal se 11. červenec 2009. Za přítomnosti významných hostů kancléř olomouckého arcibiskupství P. Antonín Basler světí už dokončené muzeum, které se otevírá pro svoje první návštěvníky. Opravdový unikát, ale také splněný sen a splacený dluh všem mistrům i drobným řemeslníkům, kteří ve své době dokázali vyrobit něco tak dokonalého a okázalého, jako jsou zde vystavené historické kočáry. V prostých podmínkách skromně vybavených dílen dokázali v průběhu staletí vyrobit něco, co s odstupem času můžeme vnímat jen s nepředstíraným obdivem, neboť mnohé z toho dnes už umíme jen stěží napodobit.
Psal se 11. červenec 2010. Na rok přesně kočárové muzeum slaví svoje první výročí. Patří už neodmyslitelně k Čechám pod Kosířem. Míří sem nejen návštěvníci obdivující krásu starých řemesel, ale také odborníci a filmaři, kteří si z vystavených a nutno podotknout, že plně funkčních exponátů, vybírají do svých filmů dokonale věrné rekvizity. A tak například tzv. Zlatá karosa sehrála svoji roli ve filmu o císařovně Sissi, kvůli kterému absolvovala cestu až do Vídně.
Ovšemže nebylo by o čem psát ani na co se dívat, nebýt nadšení a elánu Václava Obra, který se sběratelstvím a rekonstruováním historických kočárů začal někdy před 15 lety. Postavením muzea historických kočárů si splnil svůj dávný sen, a to splnil sám do slova a do písmene. V okamžiku po slavnostním svěcení základního kamene se převlékl do pracovního a chopil se krumpáče. Z celé republiky svážel nejdřív na zámek v Plumlově, kde měl svoji první dílnu, později do Čech p/K, torza historických kočárů, dokázal najít a přesvědčit lidi, kteří byli ochotni znovu proniknout do tajů starých řemeslníků a dokázat věci, které už dnes umí málokdo. Kromě expozice v muzeu už od roku 2008 připravuje se svými spolupracovníků mezinárodní sympozium starých řemesel JOSEFKOL ve zdejším zámeckém parku.
I přes to všechno, co je napsáno, existuje jenom málo slov, a k tomu ještě velmi nedokonalých a málo výstižných, která by dokázala popsat vše, co představuje nejen muzeum historických kočárů v Čechách p/K, ale také lidská vůle, která stojí za jeho vznikem a také za jeho dalším rozvojem. Ovšem nebýt nadšení jednoho člověka, a též spousty mnohdy i tajemných okolností, které mu k tomuto všemu pomohly, nebýt lidí, které kolem sebe má, nebylo by nejen toto muzeum, ale také množství znovuzrozených technických unikátů, které tady dokládají, že mistrovství starých řemeslníků se můžeme jedině hluboce poklonit. Stejně jako těm, kteří se snaží na tento odkaz navázat a oživovat ho.
MiH
